Parkinsonova choroba (PD) je druhým nejčastějším neurodegenerativním onemocněním, postihujícím miliony lidí po celém světě (Dorsey E. Projected number of people with Parkinson disease in the most populous nations, 2005 through 2030. Neurology 2007; 68(5): 384-386.). PD je progresivní onemocnění, charakterizované zánikem dopaminergních neuronů s následným snížením tvorby dopaminu v oblasti mozku zvané substantia nigra, která je propojena s celou řadou  oblastí centrálního a periferního nervového systému. Nedostatek dopaminu na synapsích nigrostriatálního okruhu způsobuje dysregulaci striata a dalších struktur. Tato dysregulace je zodpovědná za většinu symptomů PD, které zahrnují akinezi, bradykinezi, klidový třes a ztrátu kontroly rovnováhy. Existuje řada hypotéz o etiologii nemoci, ale stále zůstává mnoho nejasného.

Proč dochází k masivnímu úbytku neuronů tvořících dopamin, není zatím zcela jasné. Jedna z hypotéz je založena na tom, že otrava látkou zvanou 1-methyl-4-fenyl-1,2,3,6-tetrahydropyridin (MPTP) vyvolává u lidí příznaky, neodlišitelné od příznaků PD. Není to však samotný MPTP, který otravu způsobuje, ale jeho toxický metabolit, kation 1-methyl-4-fenylpyridinium  (MPP⁺). Ten vzniká z MPTP v mozku účinkem enzymu monoaminoxidázy B (MAOB). Příčinou PD by tak mohly být podobné substance externího nebo interního původu, schopné selektivně usmrcovat, podobně jako MPP⁺, dopaminergní neurony v nigrostriatálním okruhu. Mezi mnoha podezřelými látkami jsou na jednom z předních míst pesticidy.

V současné době probíhá několik takových studií, které řeší otázku identifikace pesticidů, které představují skutečné riziko vzniku PD. Jednou z nich je prospektivní studie, do níž bylo zahrnuto 84 740 soukromých uživatelů pesticidů (většinou zemědělců) a jejich manželských partnerů, kteří byli přijati k vyšetření v letech 1993-97 v Iowě a Severní Karolíně. Expozice pesticidy byla hodnocena na základě spolehlivých hlášení samotných postižených. Diagnóza PD byla provedena nejprve na základě hlášení postiženého, ale později se potvrdila vyšetřením. První zpráva z této studie konstatovala, že se zvyšujícím se počtem dnů, ve kterých byl pesticid používán, zvyšuje se i počet případů PD, ale žádné konkrétní pesticidy nebyly identifikovány pro malou statistickou sílu testu (Kamel F et al. Pesticide exposure and self-reported Parkinson's disease in the agricultural health study. Am J Epidemiol 2007; 165(4): 364-374). Nedávno stejná skupina odborníků publikovala sdělení, že PD je spojena s rotenonem a paraquatem. I když má studie také mnoho nedostatků, zejména v tom, že se jedná o hlášení samotných poškozených a způsoby ověřování neskýtají záruku omylu, přináší studie celkem robustní epidemiologické důkazy o tom, že pesticidy jsou spojeny se zvýšeným rizikem rozvoje PD, zejména pro rotenon a paraqat. U paraquatu to nepřekvapí pro jeho blízkou chemickou podobnost s MPTP. Z ostatních pesticidů jsou z účasti na možném vzniku PD podezírány ještě dithiokarbamáty (maneb, ziram) a benzimidazolový preparát benomyl (Fitzmaurice AG. Pesticides and Parkinson’s Disease. In: Stoytcheva M. Pesticides in the Modern World – Effects of Pesticides Exposure. InTech 2011. ISBN 978-953-307-454-2).

Respirační infekce jsou stále v popředí zájmu kliniků, mikrobiologů i epidemiologů protože jsou nejčastější skupinou onemocnění v komunitě. Stupeň závažnosti je závislý na infekčním agens. Pneumonie způsobená Mycoplasma pneumoniae postihuje především děti a mladistvé. Tyto infekce jsou endemicky rozšířeny po celém světě. Nákaza se šíří kontaminovaným aerosolem vzdušnou cestou, výhradně mezilidským kontaktem. Antibiotická léčba je převážně empirická a je indikována zejména u těžších forem infekcí. Mykoplasmata jsou citlivá na tetracykliny, erytromycin, makrolidy a chinolony, ale včasná laboratorní diagnostika těchto původců, stejně léčba a kontrola infekcí včetně preventivních opatření nutně vyžadují další výzkum a soustavné studium klinických a epidemiologických souvislostí.

Čínští autoři z Univerzity Fudan v Šanghaji publikovali své zkušenosti s kombinovanou terapií (ciprofloxacin + glukokortikoidy) refrakterní pneumonie dětí, u nichž byl infekčním agens M. pneumoniae. Jednalo se o pět komplikovaných případů s pleurálním výpotkem. Průměrná délka febrilního období před přijetím do nemocnice byla 8,5 ± 2,0 dne, průměrná délka celkového horečnatého období byla 14,6 ± 7,6 dne a průměrná délka horečnatého období po ukončení léčby byla 3,3 ± 3,0 dne. Průměrná doba hospitalizace pacientů byla 23,6 ± 4,8 dní. Počáteční průměrný počet bílých krvinek byl 10.100 ± 2.400 /mm. Sedimentace erytrocytů (ESR), aktivita laktátdehydrogenázy (LDH) a C-reaktivního proteinu (CRP) byla v průběhu nemoci zvýšena u všech případů. Po kombinované terapii ciprofloxacinem a glukokortikoidy se všechny děti klinicky zlepšily, včetně radiografického nálezu a normálních laboratorních hodnot. Autoři došli k závěru, že kombinovaná léčba ciprofloxacinem a glukokortikoidy může výrazně zlepšit průběh zápalu plic u dětí, kde infekčním agens je M. pneumoniae (Lu A, Wang L, Zhang X, Zhang M. Combined treatment for child refractory Mycopasma pneumoniae pneumonia with ciprofloxcin and glucocorticoid. Pediatr Pulmonol. 2011 Jun 22. doi: 10.1002/ppul.21481. [Epub ahead of print]).