Editorial ......................................................................................................................................130

Původní práce
Dana Kamarádová, Ján Praško, Aleš Grambal, Tomáš Diveky, Klára Látalová
sLORETA nálezy u pacientů s panickou poruchou – srovnání před
a po přídatné kognitivně-behaviorální terapii .....................................................................................133
Eva Češková
Trazodon s řízeným uvolňováním (trazodon AC) v léčbě středně těžké
až těžké depresivní poruchy ..........................................................................................................138

Přehledné články
Alžběta Kračmarová, Miroslav Pohanka
Alzheimerova nemoc a oxidační stres ............................................................................................145
Dana Kamarádová, Ján Praško, Aleš Grambal, Tomáš Diveky, Klára Látalová, Petr Šilhán
Farmakorezistence u pacientů s panickou poruchou .......................................................................150

Vzdělávání
Ladislav Hosák, Petr Šilhán, Jiřina Hosáková
Využití endofenotypů v genetickém výzkumu schizofrenie ................................................................157

Fórum české neuropsychofarmakologické společnosti
Ján Praško, Klára Látalová
Antipsychotika v léčbě úzkostných poruch ......................................................................................167

Přečetli jsme za vás ...................................................................................................................178
Nové knihy .................................................................................................................................180
Informace ...................................................................................................................................182

CONTENTS

Editorial....................................................................................................................................... 130

Original Papers
Dana Kamarádová, Ján Praško, Aleš Grambal, Tomáš Diveky, Klára Látalová
sLORETA findings in patients with panic disorder – comparison before
and after augmentation with cognitive behavioral therapy ...................................................................133
Eva Češková
Modified-release trazodone (Trazodone AC) in the treatment
of moderate to severe depression ....................................................................................................138

Reviews
Alžběta Kračmarová, Miroslav Pohanka
Alzheimer's disease and oxidative stress .........................................................................................145
Dana Kamarádová, Ján Praško, Aleš Grambal,
Tomáš Diveky, Klára Látalová, Petr Šilhán
Pharmacoresistance in patients with panic disorder ..........................................................................150

CME
Ladislav Hosák, Petr Šilhán, Jiřina Hosáková
Endophenotypes in genetic studies of schizophrenia ........................................................................ 157

Forum of the czech neuropsychopharmacological society
Ján Praško, Klára Látalová
Antipsychotics in the treatment of anxiety disorders ..........................................................................167

We have read for you ................................................................................................................. 178
New Books ...................................................................................................................................180
Information ................................................................................................................................. 182

Editorial
Václav Špičák ..........................................................................................................................1

Česká iniciativa pro astma o.p.s. v roce 2011 a 2012. Zpráva o činnosti
Petr Pohunek ..........................................................................................................................11

Čestní lektoři čipa o.p.s. ...........................................................................................................14

Světový den spirometrie. Tisková konference
Vítěslav Kolek, Václav Špičák ...................................................................................................16

Dobrá zpráva pro sportovce s astmatem
Viktor Kašák ...........................................................................................................................21

Nejnovější pohled na diagnostiku a léčbu průduškového astmatu
v dětském věku – od PRACTALL k ICON
Katarína Beránková, Lenka Hoňková, Petr Pohunek ....................................................................26

Co víme o interiérech, v nichž žijeme, pracujeme a děti se učí?
(vnitřní prostředí a zdraví)
Ariana Lajčíková ......................................................................................................................32

Čím nás může překvapit kosmetika?
Alena Machovcová ..................................................................................................................38

Asthma bronchiale u kojenců a batolat
Daniela Židová, Ilja Stříž, Petr Pohunek .....................................................................................45

Onemocnění dávivým kašlem je časté i v praxi klinického imunologa
Josef Richter, Romana Chrudimská, Ivana Stiborová,
Jitka Pohořská, Dalibor Jílek, Vlastimil Král ..............................................................................50

Recidivující herpetické infekce u imunokompetentních pacientů.
Dvě kazuistiky se shrnutím doporučení epizodické a supresivní terapie virostatiky
Milena Jeřábková, Eva Tilšarová ...............................................................................................55

Informace ...............................................................................................................................61

CONTENTS

Editorial
Václav Špičák ...........................................................................................................................1

Czech Initiative for Asthma 2011 and 2012. Report of the activity
Petr Pohunek ............................................................................................................................11

Honorary lectures of CIPA ..........................................................................................................14

World spirometry day. Press conference
Vítěslav Kolek, Václav Špičák ....................................................................................................16

Good announcement for sportsmen with asthma
Viktor Kašák .............................................................................................................................21

The actual view of diagnostics and treatment of childhood asthma –
from PRACTALL to ICON
Katarína Beránková, Lenka Hoňková, Petr Pohunek ......................................................................26

What we know about interiors we live, work and children study in?
Ariana Lajčíková .......................................................................................................................32

Surprise from cosmetics
Alena Machovcová ....................................................................................................................38

Asthma in infants and toddlers
Daniela Židová, Ilja Stříž, Petr Pohunek .......................................................................................45

Frequent occurence of the whooping cough in outpatients of the clinical immunologist
Josef Richter, Romana Chrudimská, Ivana Stiborová,
Jitka Pohořská, Dalibor Jílek, Vlastimil Král ................................................................................ 50

Recurrent clinical symptoms of herpetic infections at immunocompetent patients.
Two case reports and summaryof recommendations of episodic and suppressive virustatic therapy
Milena Jeřábková, Eva Tilšarová ..................................................................................................55

Information ................................................................................................................................61

Dva hlavní endokanabinoidní neurotransmitery, anandamid (AEA) a 2-arachidonoylglycerol (2-AG), jsou v nervovém systému odbourávány dvěma různými enzymy: amidhydrolázou mastných kyselin (fatty acid amide hydrolase, FAAH) a monoacylglycerolipázou (monoacylglycerol lipase, MAGL). Účinek AEA i 2-AG je krátkodobý, protože obě látky jsou rychle enzymaticky degradovány. Prodloužení analgetického účinku lze dosáhnou inhibicí enzymů, které se na jejich inaktivaci podílejí. Inhibitory FAAH a MAGL proto představují nový typ léčiv vyvíjených pro boj s bolestí.

V tomto směru nadějnou skupinu inhibitorů představují látky na bázi O-hydroxyacetamid-karbamátů. Některé z nich totiž fungují jako selektivní inhibitory FAAH jiné pak zase jako duální inhibitory FAAH / MAGL, tzn., že inhibují oba enzymy a zpomalují tak současně  degradaci AEA i 2-AG. Takovým duálním inhibitorem je O-hydroxyacetamid-karbamát označený kódovým číslem SA-57. Tyto látky jsou in vitro účinnými inhibitory v koncentracích od 0,125 do 12,5 mg kg ^-1, což je vhodné pro behaviorální studie.

Výsledky práce napovídají, že O-hydroxyacetamid-karbamáty by mohly být vhodným univerzálním chemotypem pro vytváření inhibitorů hydroláz endokanabinoidů, které by mohly vést k látkám schopným cíleně regulovat endokanabinoidní systém. Ten u vyšších živočichů a člověka nejen zasahuje do regulace bolestivých podnětů, ale hraje též důležitou roli v regulaci energetické homeostázy a metabolismu. Zajišťuje celou řadu životně důležitých funkcí včetně imunitního systému a regulace příjmu potravy a mechanismu odměny. Mezi jiným také pomáhá organismu vyrovnávat se s úzkostí a stresem (Niphakis MJ, Johnson DS, Ballard TE, Stiff C, Cravatt BF. O-hydroxyacetamide carbamates as a highly potent and selective class of endocannabinoid hydrolase inhibitors. ACS Chem Neurosci. 2012; 3(5): 418-426).

Parkinsonova choroba (PD) je druhým nejčastějším neurodegenerativním onemocněním, postihujícím miliony lidí po celém světě (Dorsey E. Projected number of people with Parkinson disease in the most populous nations, 2005 through 2030. Neurology 2007; 68(5): 384-386.). PD je progresivní onemocnění, charakterizované zánikem dopaminergních neuronů s následným snížením tvorby dopaminu v oblasti mozku zvané substantia nigra, která je propojena s celou řadou  oblastí centrálního a periferního nervového systému. Nedostatek dopaminu na synapsích nigrostriatálního okruhu způsobuje dysregulaci striata a dalších struktur. Tato dysregulace je zodpovědná za většinu symptomů PD, které zahrnují akinezi, bradykinezi, klidový třes a ztrátu kontroly rovnováhy. Existuje řada hypotéz o etiologii nemoci, ale stále zůstává mnoho nejasného.

Proč dochází k masivnímu úbytku neuronů tvořících dopamin, není zatím zcela jasné. Jedna z hypotéz je založena na tom, že otrava látkou zvanou 1-methyl-4-fenyl-1,2,3,6-tetrahydropyridin (MPTP) vyvolává u lidí příznaky, neodlišitelné od příznaků PD. Není to však samotný MPTP, který otravu způsobuje, ale jeho toxický metabolit, kation 1-methyl-4-fenylpyridinium  (MPP⁺). Ten vzniká z MPTP v mozku účinkem enzymu monoaminoxidázy B (MAOB). Příčinou PD by tak mohly být podobné substance externího nebo interního původu, schopné selektivně usmrcovat, podobně jako MPP⁺, dopaminergní neurony v nigrostriatálním okruhu. Mezi mnoha podezřelými látkami jsou na jednom z předních míst pesticidy.

V současné době probíhá několik takových studií, které řeší otázku identifikace pesticidů, které představují skutečné riziko vzniku PD. Jednou z nich je prospektivní studie, do níž bylo zahrnuto 84 740 soukromých uživatelů pesticidů (většinou zemědělců) a jejich manželských partnerů, kteří byli přijati k vyšetření v letech 1993-97 v Iowě a Severní Karolíně. Expozice pesticidy byla hodnocena na základě spolehlivých hlášení samotných postižených. Diagnóza PD byla provedena nejprve na základě hlášení postiženého, ale později se potvrdila vyšetřením. První zpráva z této studie konstatovala, že se zvyšujícím se počtem dnů, ve kterých byl pesticid používán, zvyšuje se i počet případů PD, ale žádné konkrétní pesticidy nebyly identifikovány pro malou statistickou sílu testu (Kamel F et al. Pesticide exposure and self-reported Parkinson's disease in the agricultural health study. Am J Epidemiol 2007; 165(4): 364-374). Nedávno stejná skupina odborníků publikovala sdělení, že PD je spojena s rotenonem a paraquatem. I když má studie také mnoho nedostatků, zejména v tom, že se jedná o hlášení samotných poškozených a způsoby ověřování neskýtají záruku omylu, přináší studie celkem robustní epidemiologické důkazy o tom, že pesticidy jsou spojeny se zvýšeným rizikem rozvoje PD, zejména pro rotenon a paraqat. U paraquatu to nepřekvapí pro jeho blízkou chemickou podobnost s MPTP. Z ostatních pesticidů jsou z účasti na možném vzniku PD podezírány ještě dithiokarbamáty (maneb, ziram) a benzimidazolový preparát benomyl (Fitzmaurice AG. Pesticides and Parkinson’s Disease. In: Stoytcheva M. Pesticides in the Modern World – Effects of Pesticides Exposure. InTech 2011. ISBN 978-953-307-454-2).